Historie obce

Začátky Všeradova

První písemná zpráva zmiňuje Všeradov již k roku 1487 a byl tehdy součástí žumbereckého panství. Obec byla založena v rámci vnitřní kolonizace podlažickým klášterem nebo pány ze Žumberka. Způsobem založení patřil Všeradov mezi tzv. lesní návesní vsi, typické tím, že jednotlivé usedlosti volně lemují oválné prostranství s prameništi. K roku 1584 zde žilo deset rodin. Po skončení třicetileté války, v roce 1654, zde však žilo nastálo jen pět chalupníků a tři sedláci. V roce 1700 kupuje žumberecké panství hrabě ze Schönfeldu a obec Všeradov se tak stává spolu se Rváčovem a Svatým Mikulášem (osada s kostelem a hřbitovem) součástí panství nasavrckého.  Tereziánský katastr uvádí k roku 1750 v naší obci 31 duší (Rváčov 89, Petrkov 31).

 

Osady Jasné Pole a Milesimov

Rozvoj obce pokračoval právě v době vlády Marie Terezie, kdy se výstavba nových domů orientuje východním směrem a přibližuje se tak k nově založeným osadám Jasné Pole – Schönfeld (kolem r. 1710) a Milesimov (1738 – 1748). Obě jmenované osady jsou charakteristické svou vzájemnou odlišností. U prvé z nich musel být její zakladatel, hrabě ze Schönfeldu, okouzlen výjimečností této lokality, jejíž rozlehlé louky a drobné remízky leží na sluncem exponované straně mělkého údolí Barchaneckého potoka a Slubice. Jednotlivé zemědělské usedlosti jsou zde smírně a pospolitě vrostlé do stráně jako by je sem zasadila příroda sama. Malebnost takto zabydlené krajiny vynikne zejména při pohledu z protější strany údolí, z úbočí každého z Hradišť (Přední a Zadní, obě 693 m.n.m.). Celou scenerií je možné se potěšit cestou k rybníku Januš. Naproti tomu osada Milesimov je vzorným příkladem prozíravosti a pečlivosti kolonizačního správce, který poměrně nevelké území dokázal souměrně rozčlenit tak, že sevřená zástavba domků vůbec nepůsobí stísněným dojmem a není nadsázkou řekneme-li, že by mohla být inspirací pro mnohé nevydařené projekty dnešní nové zástavby satelitních sídlišť.

 

19. století

Vrátíme-li se do historie, pak v roce 1835 žilo ve Všeradově již 138 obyvatel v 18 domech. V té době spadal Všeradov spolu s Jasným Polem a Milesimovem pod rváčovskou rychtu. V roce 1848, s nástupem Františka Josefa I. na habsburský trůn, dochází k pozvolné změně společensko politických poměrů včetně změn ve správním uspořádání. Při reorganizaci státní správy vznikají také samosprávné orgány až k nejnižší úrovni – obcím. Tak je ve Všeradově zřízen v roce 1857 obecní úřad a obec má tak svého voleného představeného obce. Na konci 19. století (1890) jsou počty obyvatel a domů následující: Všeradov 178/22, Milesimov 95/16 a Jasné Pole 71/12. V průměru tedy obývalo jedno stavení šest až osm osob. Vlastní dvoutřídní školu se podařilo pro obec získat až na začátku 20. století, vysvěcena byla v roce 1905.

 

Modrý jako len

Kromě tradičního zemědělství bylo hlavním předmětem obživy zdejších obyvatel pěstování a zpracování lnu. Tkalcovské řemeslo se v některých staveních udrželo až do poloviny 20. století. Dokladem toho je dochovaná drobná roubená stavba, suška lnu na západním okraji obce. Exponát tkalcovského stavu je vystaven ve skanzenu na Veselém Kopci a pochází právě ze Všeradova, od rodiny Drápalíků. Ke společenskému a zejména hospodářskému rozvoji v našem regionu velmi přispěla výstavba železniční dráhy, jejíž provoz byl zahájen v roce 1871. Rozvoj osobní a zejména nákladní železniční dopravy s sebou přinesl velký rozvoj těžby a zpracování kamene a také průmyslový rozvoj přádelnictví a tkalcovství.

 

Lidová architektura

Všeradovská náves bývala vždy přirozeným shromaždištěm svých obyvatel a také výchozím oslavným či smutečním místem svateb a pohřbů. Bylo jen přirozené, že si místní obyvatelé postavili vlastní zvoničku (s místem pro zvoníka), která ale musela být v roce 1927 stržena. Její podoba z té doby se dochovala, byla zdokumentována a v roce 2015 byla na náklady obce znovu vystavěna. Spolu s křížkem a lipovou alejí tak téměř po sto letech znovu tvoří přirozenou dominantu celé návsi.

Původní lidová architektura se v obci dochovala právě v domovní zástavbě návsi. Je jí především původní roubená zemědělská usedlost č.p. 10, jejíž jádro pochází až ze 17. stol. Na západní straně návsi je rovněž trvale obývaný, dochovaný statek (kdysi také panská hospoda) č.p. 6, se zděnou obytnou budovou a roubenými hospodářskými objekty, včetně sušky lnu. Dominantou severního okraje návsi je pak vzorný příklad citlivě provedené novostavby (rekonstrukce) na místě původního statku č.p. ?. Všechny její roubené (obytné) i zděné (hospodářské) objekty nesou všechny typické znaky dobových stavebních konstrukcí včetně použitých tradičních materiálů. Také sousední bývalá zemědělská usedlost č.p. 5,  je dnes trvale obývána a také citlivě opravena a rozšířena v tradičním duchu se zachováním původní dispozice a se všemi stavebními či konstrukčními detaily. Za zmínku stojí také drobná stavba hasičské zbrojnice se zvoničkou. Vedle zbrojnice, na jižním obvodu návsi je další původní roubený dům č.p. 16, který je však téměř skryt za ovocnými stromy předzahrádky. Také v osadě Milesimov, ale zejména na Jasném Poli je možné se ještě setkat s původními stavbami, nesoucími dochované části či prvky původní lidové architektury.

Není jistě náhoda, že pan Luděk Štěpán, když na konci 60. let hledal vhodné místo, kam přenést a soustředit ohrožené původní stavby lidové architektury Chrudimska a zachránit tak jejich nenahraditelnou hodnotu pro vnímání a respekt k tradicím příštími generacemi, si vybral pro skansen právě lokalitu Veselého Kopce, který s katastrálním územím Všeradova sousedí. Bylo to jistě také proto, že je na území Všeradova skvost lidového stavitelství – Králova pila – technická památka nejstarší dochované roubené stavby vodního mlýna s pilou v Čechách. Bohužel, objekt je dnes trvale obýván a v současné době není veřejnosti přístupný.

 

Znak a vlajka obce

Znak a vlajka obce vychází z obecné figury mlýnského kola ve spojení s obecnou figurou koruny vyjadřující významnou historickou a technickou památku na území obce – Královu pilu, tzn. mlýn a pilu středověkého původu s tradicí místní pověsti o založení králem Václavem II.

Obecné figury dvou květů lnu jsou inspirovány erbem Schönfeldů – zakladatelů osady Jasné Pole (dříve Schönfeld) – se třemi květy růže, přičemž druh květů je modifikován do podoby květů lnu připomínajících typické zaměstnání obyvatel obce v XIX. století, kterým bylo zemědělství a zpracování lnu.

Heroldská figura dvou vlnitých břeven doplňuje význam obecné figury mlýnského kola a připomíná vodní toky tvořící přirozené pomezí katastru obce, tj. řeku Chrudimku a potoky Barchanecký a Dlouhý. Motiv břemen neboli pruhů přitom koresponduje s “pruhovaným štítem“ Carettů z Millesimova – zakladatelů osady Milesimov (dříve Millesimov).

Počet tří figur horního pole nebo počet (vizuálně) tří vlnitých pruhů koresponduje s počtem místních částí obce.

 

 

Fotogalerie